K napsání tohoto zamyšlení mě přivedla otázka proč cvičím já a proč cvičení doporučuji svým pacientům a známým. Mám ho rád, je součást mého způsobu života. Udržuje mě v potřebné kondici.

​Jsem chirurg – traumatolog. Více než dvacet let ošetřuji pacienty s úrazy a onemocněním pohybového ústrojí. Samozřejmě mnoho vzniká při sportu vrcholovém či rekreačním. Sám sportuji od dětství a mám tak možnost pohledu z obou stran. Pohyb přináší radost, zlepšuje kondici, upevňuje zdraví, ale přináší někdy i bolest s následným omezením. Proč? Odpověď není jednoduchá. Naši předkové se pohybovali mnohem více a přirozeněji. My dnes většinou všude jezdíme, v zaměstnání buď sedíme, nebo vykonáme stereotypní pohyby. A doma pokračujeme. Času je málo a tak vyhledáváme rychlé a intenzivní aktivity, např. běh, squash, aerobik. Snažíme se vydat za krátký čas co nejvíce energie, abychom redukovali svoji váhu nebo ji alespoň nezvyšovali. A tak přetěžujeme některé svalové skupiny a jiné nezatěžujeme vůbec, nebo jen málo a na problém je zaděláno. Mnoho takových problémů se táhne roky, některé mám už od dětství. Stejné tak jednostranný sport od útlého věku často přináší více škody než užitku.

​Všichni snad chceme být zdraví, nemít problém s bolestmi zad či kloubů. A vydržet v kondici do vysokého věku. K tomu je potřeba pohyb a pevná stavba těla. K tomu vede jediná cesta. Mít dobře vytvořené svaly na správných místech a vyváženě. Svalová dysbalance , tedy silné svaly jedné skupiny, či jedné části těla k úspěchu nevede. K růstu svalové hmoty vede SILOVÝ trénink. Proto tolik lidí navštěvuje posilovny a fitness zařízení. To samo ale úspěch nezaručí. Většina z nás si trénink sama správně nesestaví a ani profesionální trenér bez znalosti našich individuálních omezení nemůže sestavit trénink dobře. Snaha o rychlý nárůst svalové hmoty přetěžuje klouby a očekávaný výsledek se nedostaví. Cvičení s velkými zátěžemi přináší četnější svalová zranění, úponové bolesti a přetížení kloubů.

​Velkým problémem naší doby ve vyspělých zemích je nadváha z nadbytečného příjmu energie a nedostatek pohybu. Pouhé omezení příjmu, tedy dieta je řešení krátkozraké a krátkodobé. Rychlý úbytek váhy vede k redukci tukových zásob, ale i tolik potřebné svaloviny. Jojo efekt po přerušení diety vede k nárůstu tukových zásob, bez silového cvičení se svaly neobnoví. A další dieta celý problém ještě zhorší. Naopak silový trénink s postupným a rovnoměrným nárůstem svalů vede k odbourávání tukových zásob a jejich nahrazení svaly. Zlepšení poměru svaly x tuky zvyšuje basální metabolismus. My pak spalujeme více energie i při běžné zátěži či v klidu . Další výhodou silového tréninku je, že k regeneraci svaly spotřebovávají energetické zásoby v těle. Zjednodušeně během cvičení se zvýší metabolismus a zvýšený zůstává ještě delši dobu po cvičení v závislosti na svalové zátěži.

​Základem našeho cvičení musí být pevná postura – trup, správné postavení těla, ze kterého vychází pohyb končetin, správné dýchání a koordinace pohybu celého těla. Správně sestavený silový trénink je i není věda. Sám cvičím v různých fitness zařízeních mnoho let, hodně jsem nastudoval jak z teorie cvičení, protahování, kompenzačních programech. V rámci svoji profese úzce spolupracuji s řadou rehabilitačních lékařů tak i fyzioterapeutů. Nastudoval jsem i odbornou literaturu. Došlo mi, že při léčbě úrazů či pohybových omezení nebudeme úspěšní bez odstranění svalových dysbalanci a posílení svalových skupin zodpovědných za správné držení těla. Jen správný fysiologický pohyb nepoškozuje páteř či klouby. Posilování velkých a viditelných svalů a opomíjení menších, ale velmi důležitých svalů dysbalanci prohlubuje. Snaha o co největší zátěž a tím dosažení maximálního využití svalové síly vede k zapojení svalů pomocných jejich posílení podporuje dysbalanci.

​Před pár lety jsem objevil posilovnu Kieser, dnešní FortisTraining. Po první návštěvě a prohlídce jsem byl, přiznávám trošku skeptický. Ale jakmile jsem stroje vyzkoušel, byl jsem nadšený. Splnily moje představy o zdravém a fyziologickém silovém cvičení. Stroje jsou zkonstruovány velmi důmyslně tak, aby zátěž byla izolovaná na jednu svalovou skupinu. Aby rozsah pohybu byl ve fyziologickém rozmezí pro každého individuálně. Po celou dráhu pohybu pracuje sval v zátěži, tedy ne jen tehdy, když pracuje proti gravitaci. Cvičební program je sestavený podle zdravotního stavu, nemocí, omezení, úrazů či stavu po operacích ap. Počáteční lekce jsou vždy pod dohledem vyškoleného pracovníka a ten Vám stoj nastaví podle vašich tělesných proporcí a zaznamená do karty. Při dalším tréninku si nemusíte vzpomínat jak to minule bylo. Aby se posilovaný sval nezkracoval, cvičí po sobě vždy agonista a antagonista. To jsou svaly vykonávající opačný pohyb např. přední a zadní skupina svalů stehna. Při maximálním ohnutí kolena se protáhne přední stehenní sval a při natažení zadní stehenní sval. Nejdůležitější však je rytmus cvičení. 4-2-4. Pohyb se děje 4 sekundy pomalu do maxima, bez rizika poškození svalu či úponu s výdrží 2 sekundy v krajní poloze a 4 sekundy návrat. Cvik se opakuje 60-120 sekund do vyčerpání svalové skupiny. Postupně se zvyšuje zátěž o 2-5 % při každém dalším cvičení. Toto zvyšování vede k trvalé stimulaci svalu a zvýšení svalové síly. Cvičení lze opakovat nejdříve po 48 hodinách, aby svaly mohly zregenerovat.

​Velmi brzy jsem doporučil toto cvičení svým pacientům s onemocněním pohybového aparátu, po úrazech a hlavně po rekonstrukčních operacích např. po náhradě předního zkříženého vazu kolena nebo operacích ramena. Především u pacientů s různými svalovými dysbalancemi. Výsledky jsou vynikající.

​ Nyní cvičím společně i se svoji dcerou a synem a po půlroce pozoruji zlepšení držení těla i zcela zřetelné zvýšení síly.